Peněžitá pomoc „k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem“ - vyplacená za půl roku od žádosti?

Podněty ke zlepšení postavení obětí a skutečnému naplnění zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů

5. Peněžitá pomoc "k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem" - vyplacená za půl roku od žádosti?

Dlouhodobě se nedaří naplňovat zákonný požadavek na vyřízení žádosti oběti o peněžitou pomoc ve lhůtě tří měsíců. Peněžitá pomoc státu tak funguje spíše jako částečná dodatečná kompenzace vybraných škod poskytnutá místo pachatele. Taková pomoc však zpravidla nepřichází krátce po spáchání trestného činu, tedy v době, kdy ji oběť nejvíce potřebuje.  Realizace zákona tak míjí svůj cíl pomoci oběti překlenout její aktuálně (v důsledku trestného činu) zhoršenou sociální situaci.

Do budoucna by bylo namístě vyjasnit, jaký účel je v případě peněžité pomoci ten dominantní. Pokud jím má skutečně být rychlá pomoc k překlenutí dopadů trestného činu, mohlo by k naplnění takového účelu přispět, pokud by podmínky pro paušální pomoc zákon navázal na konkrétní stádium trestního řízení.

V praxi většina obětí – oprávněných žadatelů – žádá tzv. paušální peněžitou pomoc, takže je na místě uvažovat o jejím rozšíření. Za zvážení stojí zavedení tzv. okamžité (urgentní) peněžité pomoci či jakési zálohy na peněžitou pomoc, která by byla sice relativně nízká, ale oběť by jí dostávala okamžitě po podání trestního oznámení, pakliže by nebylo okamžitě zřejmé, že se jedná o trestní oznámení ryze účelové, nepravdivé, nepostihující jakoukoli trestnou činnost či že se nejedná o zjevné zneužití zákona apod. Taková úprava by jistě pomohla k překlenutí oné tíživé sociální situace oběti těsně po spáchání či oznámení o trestném činu. Peněžitou pomoc jako takovou by oběť řešila až následně poté, co by stabilizovala své životní poměry.

Má-li peněžitá pomoc dosahovat srovnatelné úrovně jako v roce 2013, , kdy vstoupil v účinnost zákon č. 45/2013 Sb., jímž je režim poskytnutí peněžité pomoci upraven,  pak je nezbytné ji adekvátním způsobem valorizovat. Za posledních deset let je totiž výše pomoci stále stejná, i když reálně v důsledku inflace ztratila téměř 40 % své hodnoty.

Vhodné by rovněž bylo odstranit jen obtížně pochopitelný rozdíl v posuzování „újmy na zdraví“, která pro účely zákona o obětech trestných činů počítá s delší dobou pracovní neschopnosti (3 týdny), než se kterou se počítá v případě posuzování samotného trestného činu (1 týden). Náklady na vyplacenou pomoc obětem trestných činů nezatěžují státní rozpočet natolik, aby musela být hranice pro poskytnutí pomoci člověku, který v důsledku trestného činu utrpěl zranění, umělým způsobem zvyšována.

Bílý kruh bezpečí, z. s., 22. února 2024

Zítra zveřejníme šestý podnět na téma: Chceme-li adekvátně přistupovat k obětem trestných činů, bez vzdělávání ve viktimologii to nepůjde.