Chceme-li adekvátně přistupovat k obětem trestných činů, bez vzdělávání ve viktimologii to nepůjde

Podněty ke zlepšení postavení obětí a skutečnému naplnění zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů

6. Chceme-li adekvátně přistupovat k obětem trestných činů, bez vzdělávání ve viktimologii to nepůjde.

Zásadní roli v přístupu soudů hraje vzdělávání osob, které jsou v kontaktu s oběťmi trestných činů, včetně využívání moderních metod vzdělávání, příkladů dobré praxe a tréninků konkrétních praktických dovedností při komunikaci s oběťmi.
Stejná forma vzdělávání by byla vhodná i pro advokáty, kteří se zaměřují na vedení obhajoby obviněného a na poskytování právní pomoci obětem v roli zmocněnců. Veškerou snahu orgánů činných v trestním řízení o nezraňující přístup k obětem trestných činů může snadno zničit i jen několik nevhodných, ponižujících či nešťastně zvolených otázek ze strany obhajoby obviněného, které nejsou včas a vhodně korigovány.
Klíčovou příčinu sekundární viktimizace vidíme v přetrvávajících rutinních postupech některých profesionálů počínaje orgány činnými v trestním řízení, nevyjímaje advokáty a konče znalci. Postupy jsou lépe nastaveny na tzv. kriminální klasiku, tedy na trestné činy páchané mezi cizími lidmi. Naopak v agendě domácího a sexualizovaného násilí je třeba výrazně zlepšit viktimologické znalosti dotčených profesionálů, aby skutečně platilo ustanovení zákona, že výslechy zvláště zranitelných obětí provádí osoba k tomu vyškolená (a v prostorách pro tento účel upravených).
Neopomenutelným příkladem druhotného zraňování obětí jsou i odůvodnění či argumentace obsažená v rozsudcích soudů, kdy se oběť dozví, že je nevěrohodná a nedá se jí věřit, protože oznámila trestný čin opožděně, či že se chovala špatně (provokovala, nikomu se nesvěřila, nebránila se, neodešla) anebo k trestnému přispěla jinak. V praxi jde přitom o to, aby se i tyto oběti dočkaly férového procesu a důstojného zacházení. To ovšem vyžaduje, aby orgány činné v trestním řízení dobře znaly a aktivně využívaly zákon o obětech, jakož i elementární základy viktimologie.

Pevně věříme, že Ministerstvo spravedlnosti a Policejní prezidium vnímají problematiku práv obětí trestných činů jako jednu ze svých stěžejních agend a aktivně přistoupí ke zlepšení jejich postavení. Lidé nesoucí břemeno útrap spojených s trestným činem, který na nich byl spáchán, si zaslouží mít možnost důvěry v systém trestní justice.

Bílý kruh bezpečí, z. s.
22. února 2024