Zákon na ochranu před domácím násilím

Praha, 21. prosince 2006 – 1. ledna 2007 nabývá účinnosti zákon na ochranu před domácím násilím (zákon č. 135/2006 Sb.), který zásadním způsobem změní situaci ohrožených osob. Návrh tohoto zákona vypracovala expertní skupina Aliance proti domácímu násilí, která vznikla na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2004 z iniciativy Bílého kruhu bezpečí a Philip Morris ČR a.s. Zákon zavádí systémový, komplexní přístup k prevenci a ochraně před domácím násilím. Upravuje a hlavně propojuje postupy policie, justice a sociálních služeb při řešení případů domácího násilí.

Jak zákon vznikl?
Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla 10. října 2002 z iniciativy Bílého kruhu bezpečí a Philip Morris ČR a.s. založena Aliance proti domácímu násilí, jejíž prioritou bylo připravit a prosadit systémové změny v oblasti řešení případů domácího násilí. V roce 2004 vznikla při Alianci expertní skupina, která zpracovala návrh nového zákona. Návrh deseti odborníků z oblasti legislativy a exekutivy byl poprvé prezentován odborné veřejnosti na Národním kongresu Aliance v říjnu 2004, v listopadu téhož roku ho podpořila skupina 55 poslanců v čele s Janem Kasalem. Parlament ČR schválil předložený zákon na ochranu před domácím násilím v ČR dne 14. března 2006 a 31. března 2006 byl podepsán prezidentem republiky. Pod číslem 135/2006 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Soukromá společnost a nezisková nestátní organizace tak dokázaly prosadit jednu z nejrozsáhlejších legislativních změn v dějinách České republiky, která poskytne ochranu osobám ohroženým domácím násilím a naši zemi zařadí mezi státy s proaktivním řešením této problematiky.

Co nového přinese?
Zákon zavádí tzv. institut vykázání, který dává policistům pravomoc vykázat násilnou osobu na 10 dní ze společného obydlí. Po tuto dobu se budou ohroženým osobám věnovat pracovníci intervenčních center, která jim poskytnou psychosociální a právní pomoc, v rámci které nastíní možné způsoby řešení ohrožující situace. Model intervenčního centra byl v rámci možností daných stávající legislativou v uplynulých dvou letech ověřen v projektu interdisciplinární spolupráce v Ostravě.

Kdo bude rozhodovat o „vykázání“ nebo „zákazu vstupu“?
Rozhodnout o vykázání či zákazu vstupu bude v rámci správního řízení oprávněn každý příslušník Policie ČR, vyjma policistů zařazených u hlídkové služby. Bude-li se v téže věci konat prověřování či vyšetřování v rámci trestního řízení, bude rozhodnutí o vykázání oprávněn učinit policista zařazený u odboru kriminální služby a vyšetřování. Jednoznačnou prioritu má v těchto případech ochrana života, zdraví, svobody a lidské důstojnosti ohrožené osoby oproti ochraně vlastnického práva a nedotknutelnosti obydlí násilné osoby, byť jde ve všech případech o ústavně zaručená práva a svobody. Rozhodnutí o vykázání rozšiřuje katalog oprávnění Policie ČR, nikoli katalog povinností.

V jakém případě bude policista oprávněn o vykázání rozhodnout?
Rozhodnutí o vykázání či zákazu vstupu je opatřením preventivního charakteru, nikoli sankcí. Jeho smyslem je prioritně chránit osoby ohrožené domácím násilím před hrozícími útoky proti jejich životu, zdraví, svobodě či před zvlášť závažnými útoky proti lidské důstojnosti. Smyslem vykázání není postih násilné osoby. Domácí násilí budou zasahující policisté identifikovat podle čtyř znaků, o svém zjištění pořídí policisté úřední záznam. V případech rozpoznaného domácího násilí budou policisté zjišťovat, zda ohroženým osobám hrozí vysoké riziko dalšího útoku. Pokud tedy v konkrétním případě orgány Policie ČR nebudou incident nebo útok identifikovat jako domácí násilí, nebude možné aplikovat institut vykázání. Ne každý výjezd Policie ČR, stejně jako ne každý případ domácího násilí bude automaticky podmiňovat aplikaci institutu vykázání.

Co je smyslem nového opatření?
Smyslem nového modelu ochrany není pouze oddělení ohrožené a násilné osoby na omezenou dobu 10 dnů, ale také poskytnutí odborné pomoci ohrožené osobě tak, aby do budoucna byly maximálním možným způsobem eliminovány další útoky proti základním lidským hodnotám (život, zdraví, svoboda a lidská důstojnost). Pracovníci intervenčních center budou na podkladě informací získaných od Policie ČR kontaktovat ve lhůtě 48 hodin ohroženou osobu s nabídkou odborné pomoci (tj. pomoci právní, psychosociální, organizační). Bude záležet na vůli a přístupu ohrožené osoby, zda tuto nabídku využije či nikoli. Rozhodnutí Policie ČR o „vykázání“, popř. „zákazu vstupu“ trvá po dobu 10 dnů. Tuto dobu stanovenou zákonem č. 135/2006 Sb. nelze zkrátit, a to ani z vůle ohrožené osoby. To znamená, že obě strany musí toto rozhodnutí respektovat. V opačném případě se mohou dopustit přestupku, popř. trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 trestního zákona.

A co se stane po deseti dnech?
Po uplynutí 10. dne se odpovědnost za další řešení nastalé situace vrací do rukou ohrožené osoby. Ta by se neměla na delší dobu dostávat z područí ohrožené osoby do područí státu. Po uplynutí 10denního vykázání z rozhodnutí Policie ČR může ohrožená osoba dosáhnout prodloužení této ochrany cestou návrhu na vydání předběžného opatření. O tomto návrhu již rozhoduje soud v rámci občanskoprávního řízení. K tomuto rozhodnutí je nezbytná aktivita ohrožené osoby v podobě podání návrhu na vydání předběžného opatření ve smyslu občanského soudního řádu. Tento návrh není zpoplatněn peněžitou kaucí ve výši 50 000 Kč tak, aby ohrožená osoba měla možnost na daný institut ochrany dosáhnout. Předpokladem pro rozhodnutí soudu o prodloužení vykázání či zákazu vstupu je trvající reálná hrozba dalšího nebezpečného útoku proti základním lidským hodnotám ohrožené osoby.

Bude mít vliv na vykázání spáchání trestného činu?
Rozhodnutí o vykázání není podmíněno trestností konkrétního útoku, který zásah Policie ČR nastartoval. Právní kvalifikace jednání násilné osoby bude z hlediska rozhodování o vykázání podružná. Vykázat bude možné i v případech, kdy jednání násilné osoby bude vyhodnoceno jako přestupek, stejně jako v případech, kdy budou naplněny všechny zákonné znaky některého z trestných činů dle trestního zákona. Vykázání je prvním opatřením činěným v zájmu ochrany a bezpečí ohrožené osoby, jež může být posléze následováno prostředky trestního práva, např. zahájením trestního stíhání, zadržením násilné osoby či vzetím násilné osoby do vazby. Zadržení násilné osoby orgány Police ČR přímo na místě páchání domácího násilí nevylučuje rozhodnutí o vykázání násilné osoby.

Je také pamatováno na osobní ochranu osob ohrožených domácím násilím mimo domov?
Policie ČR svým rozhodnutím o vykázání nebo zákazu vstupu chrání ohrožené osoby před osobou násilnou teritoriálně. Tuto teritoriální ochranu lze kombinovat rovněž s ochranou personální prostřednictvím zákazu kontaktování a přiblížení se (setkávání se násilné osoby s osobou ohroženou a navazování kontaktů s ní), o které však rozhoduje výhradně soud. Rozhodnutí soudu tak poskytuje ještě vyšší ochranu osob ohrožených domácím násilím.

Co je a co není domácí násilí?
V tomto směru je Policie ČR v posledním čtvrtletí roku 2006 odborně školena. Bude povinností policistů zjistit a rozpoznat, o jaké incidenty se jedná a jaké jsou role zúčastněných. Nová oprávnění budou chránit osoby ohrožené dlouhotrvajícím, eskalujícím násilím, kde budou jasné a neměnné role stran. Na jedné straně je osoba, která ohrožuje násilím a na druhé je osoba ohrožená. Ochrana ohrožených osob prostřednictvím vykázání nebo zákazu vstupu však bude podmíněna důvodným předpokladem, že hrozí vysoké riziko budoucího nebezpečného útoku. Nová oprávnění a nové nástroje nebudou fungovat v případech tzv. italských domácností, chronických hádek a rvaček, v domácnostech, kde se řeší problémy v duchu amerického filmu „Válka Roseových“. To není domácí násilí, jakkoli k takovému násilí dochází v soukromí a mezi blízkými lidmi. Ovšem v těchto a jim podobných případech je postavení aktérů násilných incidentů rovnocenné nebo se jejich role střídají.

Zvládne to Policie ČR? Nebude tento institut zneužíván?
Policie ČR prochází intenzivním výcvikem, a to nejen prostřednictvím svých odborných škol a krajských školicích středisek, ale také prostřednictvím svého managementu. Policisté se učí rozpoznávat domácí násilí od jiných incidentů, zvládat taktiku náročného zákroku a také kvalifikovaně odhadovat riziko hrozby násilím. Samozřejmě, že tyto výcviky budou pokračovat i v roce 2007. Činnost policistů je upravena podrobnou závaznou metodikou, ve které je pamatováno i na náročné situace, kdy násilnou osobou bude dítě nebo mladistvý, nebo kdy například společný byt či dům bude zároveň místem podnikání násilné osoby. Zneužití institutu vykázání by měla zabránit hrozba trestního postihu jednak policistů za trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, popřípadě též v souběhu s trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, jestliže úmyslně rozhodnou o vykázání bez splnění zákonných podmínek. Trestní postih pak přichází v úvahu též u ohrožených osob, které vyvolají svými nepravdivými informacemi nezákonné rozhodnutí o vykázání, a to za trestné činy neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru a poškozování cizích práv. Kromě toho náhradu majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím policie nebo soudu o vykázání bude možné uplatnit podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

Jak se připravují intervenční centra?
Zřizování a provoz intervenčních center bude upraveno zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, jehož novelu stále ještě projednává Parlament České republiky. Krajské úřady pro tyto účely vytipovaly vhodná zařízení. Jejich pracovníci v těchto dnech absolvují základní školení. V každém kraji včetně hl. města Prahy se jedná o jedno zařízení. Adresa a kontaktní spojení bylo předáno prostřednictvím krajských úřadů útvarům Policie ČR. Provoz intervenčních center bude financován ze státních prostředků. V každém kraji navíc již od listopadu 2006 začínají působit koordinátoři pro řešení případů domácího násilí. Jedná se o 14 osob, v každém kraji jedna. Ti pomohou během roku 2007 vytvořit kvalitní mezioborovou spolupráci, při které se nebude zapomínat ani na osvětu, primární prevenci a programy pro násilné osoby.

Informaci zpracovali členové Expertní skupiny Aliance proti domácímu násilí:
Mgr. Petra Vitoušová – prezidentka Bílého kruhu bezpečí
JUDr. Tomáš Durdík – člen Bílého kruhu bezpečí

Více informací k činnosti Aliance proti domácímu násilí, historii nové legislativy a výsledky reprezentativních výzkumů, které pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s. provedla v letech 2001 a 2006 agentura STEM, naleznete na www.domacinasili.cz.

Pro bližší informace pro novináře kontaktujte:
Markéta Hlavicová
komunikace aktivit APDN
marketa.hlavicova@yaro.cz