Očima obětí

Očima obětí
Tisková zpráva k Evropskému dni obětí 22. 2. 2024

Situace obětí trestných činů se v ČR postupně zlepšuje, avšak pomalu. Třiatřicet let v Bílém kruhu bezpečí při pomoci obětem nahlížíme na zločin jejich očima. Problém, který aktuálně vidíme, je sekundární viktimizace obětí, tedy jejich další zraňování po trestném činu. Alarmující je fakt, že zejména zvláště zranitelné oběti, které potřebují citlivý přístup, se v postavení poškozených v průběhu trestního řízení mnohdy setkávají se zpochybňováním, nedůvěrou a neprofesionálním přístupem.
Prioritou Bílého kruhu bezpečí je téma omezit sekundární viktimizaci obětí na minimum, tak jak to od roku 2013 ukládá zákon o obětech trestných činů. Chceme, aby práva obětí nezůstávala na papíře, ale fungovala v praxi. Chceme, aby se orgány činné v trestním řízení dokázaly na trestný čin podívat také očima obětí. To je naprosto nezbytné zejména tehdy, když oběti ubližuje blízký člověk či známý, od kterého násilí nečekala. Potvrzujeme, že sekundární viktimizace stále přetrvává právě u obětí vztahového násilí. Jde o oběti domácího násilí, stalkingu a sexualizovaného násilí ve vztazích. V roce 2024 uplyne dvacet let od zavedení trestnosti domácího násilí v ČR. A obětem týraným blízkou osobou je mnohdy stále ještě vyčítáno, proč včas neodešly, proč se nebránily, proč si násilí nechaly líbit. Odchází od soudu s tím, že se vlastně nic nestalo, protože jejich trauma není v soudní síni očividné. To je konkrétní ukázka nepochopení, které vede k psychotraumatizaci obětí vztahového násilí.
Bílý kruh bezpečí vidí klíčovou příčinu sekundární viktimizace v rutinních postupech některých profesionálů počínaje orgány činnými v trestním řízení a konče znalci. Postupy jsou stále lépe nastaveny na tzv. kriminální klasiku, tedy na činy mezi cizími lidmi. V oblasti vztahového násilí přetrvávají chybné myšlenkové stereotypy. Z tohoto důvodu budeme prosazovat požadavek na povinné vzdělávání o aktuálních poznatcích viktimologie, a to cíleně u profesionálů, kteří posuzují kauzy vztahového násilí.
Jako příklad přetrvávající praxe uvádíme, že od 1. 1. 2024 byla novelizací vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, zavedena (byť fakultativně, s přihlédnutím k personálnímu obsazení daného soudu) specializace u okresních a krajských soudů mimo jiné ve vztahu k trestným činům proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestným činům obchodování s lidmi. Podmínkou zavedení této specializace však není zakotvení souběžné povinnosti soudců, kteří budou určeni danými specialisty, se v dané problematice odborně vzdělávat. Jakékoli vzdělávání je tedy i nadále ponecháno zcela na jejich volném uvážení. Neexistuje tak žádná garance, že po zavedení této specializace dojde z pohledu obětí ke zlepšení, resp. očekávané kultivaci právního
prostředí. Dáváme ke zvážení zavedení zákonné povinnosti dalšího odborného vzdělávání soudců z řad uvedených specialistů (zejména v neprávních oblastech, tedy ve viktimologii, způsobech zacházení s obětmi, práci s emocemi, a to formou workshopů, tréninku modelových situací), přičemž splnění této podmínky by mohlo být jedním z kritérií dalšího kariérního růstu daného soudce. Nabízí se i nutnost revize stávající koncepce odborného vzdělávání soudních znalců z řad psychiatrů, psychologů a sexuologů tak, aby i tito byli schopni reagovat na nové odborné trendy, jež se v oblasti přístupu k obětem, specifik v jejich chování apod. objevují.
Bílý kruh bezpečí k Evropskému dni obětí dopisem oslovil ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka, Ph.D. a policejního prezidenta genpor. Mgr. Martina Vondráška s konkrétními podněty ke zlepšení postavení obětí a skutečnému naplnění zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Šest podnětů přiložených k této tiskové zprávě budeme publikovat postupně, každý den jeden. 

Kontaktní osoba za Bílý kruh bezpečí:
Mgr. Pavlína Komedová, LL.M.