Svědek trestného činu

Trestní řízení u soudu

V naší republice vykonávají soudnictví v trestních věcech okresní soudy, sídlící
ve větších městech, krajské soudy, sídlící v krajských městech, dva vrchní soudy se sídlem v Praze a v Olomouci, a Nejvyšší soud sídlící v Brně. V hlavním městě Praze vykonává působnost krajského soudu Městský soud. Působnost okresních soudů v Praze vykonávají soudy obvodní. V Brně vykonává působnost okresního soudu Městský soud.

Trestní řízení je u nás tzv. dvoustupňové, což znamená, že proti každému rozsudku soudu prvního stupně se lze odvolat k soudu vyššího stupně či vyšší instance, jinak řečeno k soudu odvolacímu. Rozhodnutí odvolacího soudu je v podstatě definitivní, byť ještě existují některé mimořádné, výjimečné opravné prostředky. Těmi vám však nechceme zbytečně zatěžovat hlavu.

S největší pravděpodobností půjdete svědčit k některému z okresních či obvodních soudů, které v prvním stupni rozhodují většinu trestních věcí. Soudí buď v tříčlenném senátu, složeném z předsedy, kterým je vždy soudce z povolání a dvou přísedících, což jsou naopak představitelé laického prvku našeho soudnictví, anebo soudí jediný soudce z povolání čili samosoudce, kterému je svěřeno rozhodování méně závažných trestních věcí, spadajících do kompetence okresních soudů.
Proti rozhodnutím těchto soudů lze podat odvolání k příslušnému krajskému soudu (či Městskému soudu v Praze), který o tomto odvolání vždy rozhoduje v tříčlenném senátu, složeném výhradně ze soudců z povolání.

V zákonem vymezených případech, zejména pokud jde o trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let anebo za které je možno uložit výjimečný trest, včetně trestu doživotního odnětí svobody, koná již v prvním stupni trestního řízení krajský soud, a to vždy v tříčlenném senátu, složeném z předsedy – soudce z povolání a dvou laických soudců přísedících.
O odvolání proti rozsudku tohoto soudu rozhoduje podle místní příslušnosti některý ze dvou již zmíněných vrchních soudů, vždy v tříčlenném senátu, složeném výhradně ze soudců
z povolání.

Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být policií předveden. Popřípadě pokud bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle platného trestního řádu, může být předsedou senátu, popřípadě samosoudcem příslušného soudu potrestán pořádkovou pokutou až do 50 000 Kč.

Všimněte si, že hovoříme o řádném předvolání. Tedy obsílce, ze které je zřetelně patrné, který soud a ve které trestní věci vás předvolává, o kterého konkrétního obviněného nebo obviněné se jedná, pro jaký delikt jsou trestně stíháni a zejména pak, kterého dne, v kolik hodin a kde (včetně adresy soudu a jednací místnosti) máte své svědectví podat.

Termín hlavního líčení musí předseda senátu stanovit tak, aby obžalovaný od doručení předvolání, státní zástupce a obhájce od vyrozumění o tomto jednání, měli alespoň lhůtu pěti pracovních dnů k přípravě. Tuto lhůtu lze zkrátit pouze výjimečně, v zákonem stanovených případech. U ostatních osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají nebo se o něm vyrozumívají, je třeba zachovat alespoň třídenní lhůtu.

Na chodbě soudu

Po příchodu do budovy soudu můžete být justiční stráží či vrátným vyzváni ke sdělení účelu své návštěvy, popřípadě vyzváni k předložení obsílky či prokázání své totožnosti. Může se vám však také stát, že do budovy soudu vejdete prakticky bez povšimnutí. Někdy budete nuceni projít prohlídkou na detektoru kovu a rentgenem. Vyhledejte podle místních orientačních ukazatelů příslušnou jednací síň.

Většina našich soudů zatím není vybavena oddělenými čekárnami pro poškozené, takže budete patrně čekat na chodbě soudu před jednací síní, případně zde sedět na více méně nepohodlné lavici, a to ve společnosti ostatních svědků včetně svědků obhajoby. Řada soudů nemá ani tzv. poradní místnosti, takže senát nebo samosoudce spolu se zapisovatelkou včetně státního zástupce „proklouznou“ do jednací síně a všichni ostatní účastníci trestního řízení, obviněný a eskorta, poškozený a svědci vysedávají na lavicích na chodbě a čekají, až je soud zavolá k jednání.

V této fázi pobytu u soudu je vhodné s nikým o projednávaném případu či svém svědectví příliš nehovořit. Především s jinými svědky, často s nejrůznějšími vztahy a vazbami k účastníkům řízení. Snadno by se mohlo stát, že by takové svědectví z pohledu možné podjatosti bylo v dalším řízení napadáno a zpochybňováno.

Takovým opatřením může být třeba vyloučení veřejnosti při hlavním líčení, podání svědecké výpovědi bez přítomnosti obžalovaného nebo provedení jiných přiměřených opatření předsedou senátu. O taková opatření je dobré požádat písemně předsedu senátu v dostatečném předstihu, žádost je třeba dostatečně zdůvodnit a připojit zpáteční adresu nebo telefonní číslo, aby vás soud o svém rozhodnutí mohl vyrozumět.

V poslední době se zlepšil výkon spravedlnosti v praxi do té míry, že soudci vycházejí vstříc poškozeným v případech hodných pozornosti (oběti sexuálního nebo zvlášť intenzivního násilí, mladiství, gravidní svědkyně, oběti opakovaných trestných činů a další) a předem s nimi na jejich žádost dohodnou bezpečné místo v soudní budově, kde mohou čekat na podání své svědecké výpovědi aniž by byli traumatizováni přítomností jiných osob. Máte-li podobné důvody, kontaktujte telefonicky nebo písemně předsedu nebo předsedkyni senátu. Jejich jméno a telefonní spojení naleznete na předvolání k hlavnímu líčení.

Jste-li svědkem současně v procesním postavení poškozeného, zpravidla bude vaše jméno vyvoláno pomocí reproduktoru z jednací síně či prostřednictvím zapisovatele nebo jiného soudního zřízence. Do jednací síně budete zavoláni ještě předtím, než předseda senátu zahájí výslech obviněného, resp. prvního obviněného. Může se však stát, že bude pouze vyvolána trestní věc, ve které jste poškozeným, a tehdy jste oprávněni bez dalšího do jednací síně vstoupit.

Čekací dobu si můžete zkrátit i pročtením poučení o chování v jednací síni, které je zpravidla vyvěšeno na viditelném místě chodby. My vám tento text zprostředkujeme již nyní:

Poučení o chování v jednací síni

• Pro chování v jednací síni platí všechna základní pravidla slušného chování.
• V jednací síni je zakázáno kouřit a požívat jídlo a nápoje.
• Muži vstupují do jednací síně bez pokrývky hlavy.
• Účastníci po dobu jednání sedí na vyhrazených místech.
• Přítomní by se měli zdržet všech projevů narušujících chod jednání.
• K senátu lze mluvit jen po udělení slova, a to vždy ve stoje.
• Při příchodu nebo odchodu senátu všichni přítomní bez vyzvání povstanou.
• Jednání řídí předseda senátu, jehož pokyny se všichni přítomní musejí řídit.
• Narušitele pořádku lze z jednací síně vykázat, případně mu uložit pořádkovou pokutu.
• Při vyhlašování rozsudku všichni přítomní stojí a usednou až na výzvu.

Hlavní líčení

Hlavní líčení, které koná soud zásadně veřejně (s výjimkou mimořádných případů zákonného vyloučení veřejnosti), zahajuje předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána, a hned potom zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu líčení předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost. Tento postup se zpravidla týká i těch svědků, kteří nejsou poškozenými; u poškozených je však nutný.

Po přednesení obžaloby se předseda senátu vždy musí dotázat poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem a v jakém rozsahu.

Pokud se poškozený k hlavnímu líčení nedostaví a je-li jeho návrh na náhradu škody již obsažen ve spise, předseda senátu tento návrh přečte. Z tohoto důvodu je vhodné uplatnit případný nárok na náhradu škody co nejdříve, nejlépe už v přípravném řízení. Někdy totiž náhlé onemocnění či jiná překážka mohou poškozenému zabránit v případném úspěšném uplatnění oprávněného nároku už v trestním , a nikoliv až v občanskoprávním či správním řízení.

Po přednesení obžaloby a výše zmíněném vyjádření poškozeného soud vyslechne obžalovaného k obsahu obžaloby, a byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, též k tomuto nároku.
Předseda senátu přitom dbá na to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen v jednací síni při výslechu obžalovaného a jiných svědků.
Pokud tedy chce vyslechnout poškozeného k věci jako svědka, měl by ho před zahájením výslechu obžalovaného zdvořile požádat, aby jednací síň opustil.

(Poškozený má však současně právo být výslechu obžalovaného i dalšímu provádění důkazů přítomen. Platný zákon tuto kolizi dvou významných procesních zájmů výslovně neřeší, takže poškozený má právo trvat na tom, že chce v jednací síni zůstat.
I když nemusí být využití tohoto práva navzdory žádosti předsedy senátu právě taktické...)

Samotné hlavní líčení koná soud zásadně veřejně. Výjimečně může veřejnost vyloučit, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost či jiný důležitý zájem svědků.
K témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření, veřejnost může vyloučit také jen pro část hlavního líčení, rozsudek však musí být vždy vyhlášen veřejně.

Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele. V nepřítomnosti obžalovaného se může konat jen výjimečně, v zákonem stanovených mimořádných případech.
Hlavní líčení řídí předseda senátu, který je povinen dbát, aby byla zachována důstojnost
a vážnost soudního jednání, aby hlavní líčení nebylo zdržováno výklady, které nemají
k projednávané věci žádný vztah, a aby bylo zaměřeno co nejúčinněji k objasnění věci.

Kdo se cítí být opatřením předsedy senátu při řízení hlavního líčení zkrácen, může žádat, aby o opatření rozhodl senát. Osoby, které ruší pořádek, může předseda senátu z jednací síně vykázat.
Může se stát, že jednání odpadá, čili že se takzvaně odročuje na jiný termín. Tento termín buď soud rovnou stanoví, pak je vhodné si jej někam dobře poznamenat, protože již není nutné svědky znovu písemně obesílat. Pokud je jednání odročeno tzv. na neurčito, obsílka s konkrétním novým termínem hlavního líčení opět přijde poštou.

V jednací síni

Jednací síň soudu není v podstatě ničím mimořádná. Měla by to být dostatečně prostorná, prosvětlená, pokud možno důstojně vyhlížející místnost, nejlépe přímo v budově soudu.
Senát nebo samosoudce a zapisovatel přicházejí do jednací síně z chodby nebo ze sousední tzv. poradní místnosti a stejným způsobem odcházejí při přerušení jednání a zejména za účelem závěrečné porady o rozsudku. Poté se do jednací síně důstojně vrátí a své rozhodnutí vyhlásí.
Při každém příchodu soudu do jednací síně nebo vždycky, když soud z jednací síně odchází, všechny ostatní osoby přítomné v jednací síni vstanou. Je to jeden z projevů úcty, respektu a vážnosti k soudu.

Po vstupu do jednací síně uvidíte na mírně vyvýšeném místě, většinou uprostřed kratší stěny místnosti, za podlouhlým stolcem sedět tři nebo pouze jednu osobu v taláru černé barvy, s fialově zdobeným límcem. To je samosoudce nebo senát, tedy soud, který by měl mít v trestním řízení hlavní slovo (říká se také latinsky, že soudce je dominus litis, tedy pán sporu) a je třeba se vůči němu chovat uctivě a obezřetně. U tříčlenného senátu sedí jeho předseda uprostřed, po jeho levici a pravici sedí soudci přísedící, ať již jde o soudce z povolání nebo o soudce laické.

Před výslechem svědka soud musí vždy zjistit jeho totožnost.
Po vstupu do jednací síně proto zpravidla vyzve předseda senátu svědka, aby předstoupil
a prokázal svoji totožnost předložením občanského průkazu. Pokud svědek tento doklad z jakéhokoliv důvodu postrádá, může posloužit k prokázání totožnosti jiný hodnověrný doklad, vydaný k tomu oprávněným orgánem, kupř. cestovní pas, studijní index atd.

Dále musí předseda senátu zjistit poměr svědka k obviněnému (např. příbuzenský, což může být velmi důležité) a poučit ho o řadě dalších věcí.

Předseda senátu musí svědka především poučit o jeho právu odepřít výpověď. Právo odepřít výpověď jako svědek má podle českého platného právního řádu v trestním řízení příbuzný obviněného (obžalovaného) v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Pokud je obžalovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obžalovaných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obžalovaného, k němuž je svědek v tomto poměru.

Každý svědek by si měl zapamatovat, že na položené otázky, ať je položil kdokoliv (státní zástupce, obhájce, obviněný) vždy a jedině odpovídá soudu, tedy předsedovi senátu či samosoudci. V uvedenou chvíli svědek stojí čelem k senátu nebo k samosoudci někdy v takové ohrádce, vyhrazené pro vyslýchané osoby.

Mohou ovšem nastat i situace, kdy zdravotní stav svědkovi nedovoluje při výslechu stát, popřípadě nevydrží stát po celou dobu svého výslechu. S tímto problémem je nutno předsedu senátu či samosoudce seznámit, třeba hned při zjišťování totožnosti svědka. Totéž lze také soudu předem oznámit telefonicky nebo písemně. Patrně se u nás ještě nenašel soudce, který by v takovém případě neučinil opatření spočívající zpravidla v tom, že je svědkovi umožněno po dobu jeho výslechu sedět na přinesené židli.

(Vyskytl se v hlavním líčení i výslech takového svědka, který nebyl schopen stát, ani sedět, přesto však chtěl své svědectví soudu poskytnout. Byl proto vyslechnut vleže na zdravotnických nosítkách. Podobné případy jsou ovšem zcela mimořádné.)

Po své levé ruce svědek zahlédne jinou osobu v černém taláru, s límcem zdobeným šarlatovým sametem, sedící u menšího stolku. To je státní zástupce, který v každém trestním řízení zastupuje obžalobu, a tedy stát.

Stává se také, že ke stolku státního zástupce usedne na základě pokynu předsedy senátu také zástupce poškozené organizace, popřípadě poškozený, jeho zmocněnec či jeho právní nástupce. A poškozený, který v trestním řízení vystupuje jako svědek, může být k zaujmutí tohoto místa předsedou senátu vyzván kupříkladu po složení své svědecké výpovědi před soudem.

Vedle senátu sedává zapisovatel, resp. zapisovatelka, zapisující na základě diktátu a pokynů předsedy senátu vše podstatné, co se v jednací síni stalo. 
Způsob zachycování průběhu jednání je často stále ještě dosti předpotopní, ale pomalu je nahrazován způsobem modernějším, a zejména pak objektivnějším. Například doslovnou protokolací všech vyjádření a vůbec všeho podstatného, co bylo předmětem řízení před soudem. O průběhu hlavního líčení se pořizuje zvukový záznam, nerozhodne-li z důležitých důvodů předseda senátu jinak.

Po svědkově pravé ruce je další stolek, za kterým nemusí sedět nikdo, ale v případech tzv. nutné obhajoby, kdy obviněný musí mít povinně v trestním řízení obhájce, nebo tehdy, kdy si obhájce sám zvolí, tam sedává právě tento zvolený nebo ustanovený obhájce.

V řízení proti mladistvým pachatelům, kteří se dopustili stíhaného trestného činu po dovršení patnácti let svého věku, ale ještě před tím, než dosáhli věku osmnácti let, sedí vpravo ještě zástupce orgánu pověřeného péčí o děti a mládež.

Za zády svědka nebo po jeho pravici sedí na lavici obžalovaný nebo obžalovaní.
Možná, že vás trochu mate skutečnost, že na jiném místě jsme hovořili o obviněném a teď o obžalovaném. Tak si to hned raději vysvětlíme:

Osoba podezřelá ze spáchání trestného činu se stává obviněným, když proti ní policejní orgán právě pro tento čin zahájí trestní stíhání, tedy když podezřelého informuje o tom, že bude pro ten který konkrétní delikt trestně stíhán.

Věc je pak policií vyšetřována, a když jsou shromážděny dostatečné důkazy, je předána státnímu zástupci, který při standardním průběhu věci podá u příslušného soudu obžalobu.
Od okamžiku, kdy soud nařídí k projednání této obžaloby jednání, je obviněný nazýván obžalovaným.

Dojde-li v řízení před soudem k jeho pravomocnému odsouzení, stává se z obžalovaného samozřejmě odsouzený.

Na lavici obžalovaných sedí obžalovaný buď sám nebo s jedním či více spoluobžalovanými, popřípadě, nachází-li se ve vazbě, sedávají tam s ním členové eskorty, resp. příslušníci vězeňské stráže. Uniformovaní muži, kteří v jednací síni dbají na to, aby v ní byl pořádek, jsou příslušníci justiční stráže.

Při nařízení hlavního líčení musí předseda senátu učinit všechna opatření k zajištění jeho řádného průběhu. To může v konkrétním případě obnášet i zesílení počtu příslušníků justiční stráže, přítomných v jednací síni, nebo zesílení eskorty, opatření proti přeplnění jednací síně v trestních věcech, o které je zvýšený zájem medií i veřejnosti (třeba vydáváním vstupenek, opravňujících ke vstupu do jednací síně) apod.


Předseda senátu musí svědka především poučit o jeho právu odepřít výpověď (podrobně viz kapitola Práva a povinnosti svědka).

Poté svědek souvisle vypovídá vše, co o předmětné trestní věci ví. Tato možnost mu musí být podle trestního řádu dána. Teprve potom mohou být svědkovi kladeny otázky k doplnění jeho výpovědi nebo k odstranění případných neúplností, nejasností a rozporů.

Případné otázky klade nejprve předseda senátu, poté členové senátu, pak státní zástupce, zmocněnec poškozeného, zástupce orgánu pověřeného péčí o mládež, zákonný zástupce obviněného, resp. obžalovaného mladšího osmnácti let, potom obhájce, pokud ho obžalovaný má, a nakonec má právo klást svědkovi otázky samotný obžalovaný či obžalovaní.

Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než osmnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba tento výslech již v přípravném řízení provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším trestním řízení už nebylo třeba opakovat.

K výslechu osoby mladší osmnácti let se vždy musí přibrat orgán sociálně právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla ke správnému vedení výslechu. Může-li to přispět ke správnému provedení výslechu, mohou být takto přibráni i rodiče.

V hlavním líčení, má být nezletilá osoba vyslechnuta znovu jen v naprosto nutných případech. Zákon zde dává podstatně širší možnost v hlavním líčení přečíst výpověď z trestního spisu, aniž by byl prováděn osobní výslech nezletilé osoby před soudem, a to i v případě nezletilce poškozeného trestnou činností.

S výjimkou shora naznačenou musí předseda senátu dbát o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a ostatních svědků. Existuje-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o výslech svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně.

Svědkovi může být dovoleno, aby dříve než dá odpověď, nahlédl do písemných poznámek, jež ale musí předsedovi senátu, požádá-li o to, předložit k nahlédnutí; takováto skutečnost se potom povinně zaznamenává do protokolu o hlavním líčení.

Jestliže výpověď svědka v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí obžalovaného
a rozpor nelze odstranit jinak, mohou být vzájemně postaveni tváří v tvář k tzv. konfrontaci. Se souhlasem předsedy senátu si v takovém postavení případně mohou vzájemně klást
i otázky.

Výpověď svědka se do protokolu o hlavním líčení zapíše zpravidla podle diktátu předsedy senátu, v přímé řeči a pokud možno doslova. Nevýhody tohoto postupu jsme si už naznačili.

Může se stát, že vás výjimečně předvolá jako svědka k podání svědecké výpovědi i odvolací soud, kde se bude v podstatě opakovat totéž, co před soudem prvního stupně.
Věc může být odvolacím soudem vrácena k novému projednání a rozhodnutí, což je častější.
Takže vás k věci bude znovu vyslýchat zpravidla týž předseda senátu nebo samosoudce a vy už budete asi nedůtklivější. Věřte, že ani předseda senátu nemá většinou z opakovaného projednávání věci žádnou radost.

Uvažujme však o příznivější variantě, kdy provedením vašeho výslechu a přiznáním
a následným proplacením svědečného pokladnou soudu pro vás trestní řízení skončilo.
Jste-li ovšem současně v procesním postavení poškozeného, můžete po ukončení dokazování před soudem prvního stupně promluvit k věci po závěrečné řeči státního zástupce, případně místo vás může promluvit váš zmocněnec.

Náhrada nutných výdajů

Po ukončení výslechu má svědek nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci, čili tzv. svědečné. Proto také na rubu předvolání k hlavnímu líčení je příslušná rubrika na potvrzení zaměstnavatele o výši hodinové mzdy a o pracovní době v den výslechu u soudu.
K tomu bývá vhodné doložit jízdenkami a dalšími doklady kupř. výši cestovních výloh, další nutné výdaje apod.

Výši svědečného určí ten, kdo svědka předvolal, v řízení před soudem tudíž předseda senátu.

Nárok na svědečné ze zákona zaniká, pokud jej svědek neuplatnil do tří dnů po svém výslechu nebo poté, co mu bylo sděleno, že k jeho výslechu nedojde, přestože se k soudu dostavil.
Na tento fakt by měl být každý svědek orgány činným v trestním řízení důrazně upozorněn, určitě však neuškodí, když na něj upozorníme též.

Nejedná se o nic složitého. Buď uplatníte nárok na svědečné hned po ukončení svého výslechu u soudu a předseda senátu o něm zpravidla hned usnesením rozhodne, takže víte, jak jste na tom. Nebo potřebné doklady, které jste neměli v době výslechu u soudu k dispozici či jste je zapomněli doma, prostě soudu zašlete či osobně doručíte do tří dnů po svém výslechu nebo poté, co soud odpadl. A tím věc pro vás v podstatě skončila.

Na co především nezapomenout

Pokud vám nemoc nebo jiný závažný důvod v účasti u soudu a v podání požadovaného svědectví brání, řádně a neodkladně se soudu omluvte a svoji omluvu podle možnosti přesvědčivě doložte. Tím se vyhnete dalším nepříjemnostem.

Pro řadu lidí je velice nepříjemná představa toho neznámého, co je u soudu čeká a patrně nemine. Těm bychom mohli vřele doporučit, aby si udělali trochu času a zašli se předem podívat, kde sídlí soud, ke kterému mají jít k výslechu.
Můžete se zajít podívat do míst, kde jsou jednací síně. Pokud byste byli justiční stráží nebo vrátným dotazováni, co v budově soudu pohledáváte, jistě je vaše vysvětlení uspokojí,
a předběžnou návštěvu budovy soudu vám umožní.

Jak jsme již uvedli, prakticky všechna jednání soudu (až na zcela mimořádné výjimky) jsou veřejná. Nic vám nebrání v tom, abyste se na některé jednání zašli podívat a chvíli jeho průběh sledovali. Do jednací síně můžete vstoupit ve chvíli, kdy je tzv. vyvolávána další věc, abyste nerušili průběh jednání. Budete-li při vstupu do jednací síně náhodou tázáni, kdo jste, odpovíte: Veřejnost. Soudce takovým dotazem vyloučí předčasný vstup svědka, kterého ještě k výpovědi nevyzval. Opustit jednací síň v situaci, kdy jste pouze divákem, pak můžete kdykoliv. Ten nejvhodnější moment už jistě poznáte sami.

Před odchodem k soudu si ověřte, že přesně víte, kde a kdy se jednání, ve kterém budete svědčit, koná.

Vezměte s sebou:

• občanský průkaz či jiný průkazný doklad totožnosti,
• předvolání, které jste od soudu obdrželi (kvůli kontrole, ale i uplatnění svědečného),
• vyčíslení škody, pokud jste se připojili s nárokem na náhradu škody v trestním řízení,
• popřípadě všechny listiny, k jejichž předložení jste byli soudem vyzváni či které mu chcete k důkazu sami předložit.

Pokud váš zdravotní stav vyžaduje doprovod či jiné opatření, nezbytné k vaší účasti při jednání soudu, projednejte tuto záležitost osobně nebo ve svém zastoupení předem
s příslušným předsedou senátu.
Jako poškozený máte právo jít k soudu se svým zmocněncem, pokud jste si jej zvolili.

Pár drobných rad na závěr

Připravte si večer všechny potřebné dokumenty a oblečení vhodné pro vaši návštěvu soudu.

Zkuste se dostatečně vyspat, ráno posnídat tak, jak jste zvyklí.

Pokud to přispěje k vašemu klidu, požádejte o doprovod někoho z přátel nebo příbuzných.

Často zbytečné, avšak zcela pochopitelné, nervozitě můžete předejít jednoduchým autogenním tréninkem. Stačí začít zhluboka, pomalu a klidně dýchat. Během několika minut se zklidní nejprve tělo, což zpětně ovlivní i vaši mysl. Nervozitou stažený žaludek reaguje často i chemicky a může se projevit navenek nepříjemně páchnoucím dechem. Máte-li po ruce žvýkačku, zbavíte se i tohoto problému.

Také potní žlázy ruky reagují na napětí a úzkost. Jsou součástí reflexe obrany a úniku. Znervózníme-li, naše ruce se začnou potit a také jsou studené. Chcete-li obelstít nepříjemnou nervozitu a své mysli vyslat signál ke zklidnění, uchopte do dlaní malé předměty s ostřejšími hranami (například. relaxační gumové koule, borové šišky, klíče) a drážděte jimi povrch kůže. Dlaně se brzy prokrví, zahřejí a vy se zklidníte. Malý předmět můžete držet v ruce i v průběhu své svědecké výpovědi.

Pokud budete při výpovědi stát v tzv. ohrádce, nebojte se pevně chytit jejích okrajů. Mírně rozkročeni stůjte pevně na zemi. Uvědomte si pevnost podlahy pod nohama i dřevěného zábradlí před sebou. Budete se cítit klidněji a přispěje to k vaší větší koncentraci.

Nezapomeňte klidně a pravidelně dýchat. Představte si, že už to nepříjemné máte za sebou, že už například odcházíte z budovy a těšíte se na šálek čaje nebo kávy.

Pozorně poslouchejte každou otázku. Není hanbou zeptat se znovu, pokud vám uniká její smysl. Stejně tak není hanba přiznat před soudem, že si na něco nemůžete vzpomenout. Nejste u státní zkoušky a nikdo nebude vaši odpověď známkovat. Máte právo se i splést, vždyť od činu uběhlo mnoho času a vy se na vše zlé snažíte zapomenout.

Při vaší výpovědi vás může do jednací síně doprovodit blízká osoba, která zaujme místo v části síně určené pro veřejnost. Při veřejném jednání tam může sedět již od začátku a to i v době, kdy vy ještě čekáte na chodbě.. Přítomnost této osoby může přispět k vašemu klidu
a sebedůvěře. Zvažte však, zda si přejete, aby blízká osoba slyšela vše, na co případně v souvislosti s projednávanou věcí můžete být tázáni.

Po skončení své výpovědi máte právo zůstat v jednací síni a sledovat dále průběh hlavního líčení, a to i v následujících dnech až do vynesení rozsudku.

Poté, co opustíte budovu soudu, promluvte si s blízkou osobou o pocitech, které vás v průběhu hlavního líčení provázely a o všem, co považujete v této souvislosti za důležité. Takový rozhovor vám umožní uzavřít tuto nepříliš příjemnou událost ve vašem životě. Nebojte se v této souvislosti případně vyhledat pomoc odborníků a promluvit si s nimi.
 

Práva a povinnosti svědka

V našem trestním řádu je výslovně zakotvena povinnost každého se na předvolání orgánů činných v trestním řízení, kterými jsou soud, státní zástupce a policejní orgán, dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.

Předseda senátu musí svědka především poučit o jeho právu odepřít výpověď.
Právo odepřít výpověď jako svědek má podle českého platného právního řádu v trestním řízení příbuzný obviněného (obžalovaného) v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, partner a druh. Pokud je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.

Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by svojí výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, partneru nebo druhovi anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.

Odepřít výpověď jako svědek však nemůže ten, kdo má v souvislosti s trestným činem, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona ( § 368 trestního zákoníku, trestnost neoznámení takového trestného činu, jakým je například týrání svěřené osoby a dalších vyjmenovaných trestných činů).

Svědek nesmí být soudem ani jiným orgánem činným v trestním řízení vyslechnut
o okolnostech, týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem (412/2005 Sb.), které je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn.
Svědek nesmí být vyslýchán k věci též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.

Tento zákaz výslechu se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona a rovněž tak se nevztahuje na svědeckou výpověď o utajovaných skutečnostech klasifikovaných stupněm utajení „Důvěrné“ nebo „Vyhrazené“ (tj. dva nižší stupně utajení).

Poučení svědka končí apelem na povinnost vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet
a upozorněním na význam svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a na případné trestní následky výpovědi křivé. Na tu pamatuje ustanovení § 346 trestního zákoníku. Za trestný čin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek zákon umožňuje v základní skutkové podstatě uložit trest odnětí svobody až na tři roky nebo zákaz činnosti.

O hlavním líčení jsou v každém případě vyrozuměni :

• státní zástupce,
• zákonný zástupce a obhájce obžalovaného,
• poškozený a zúčastněná osoba.

Mají-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, jsou o hlavním líčení vyrozuměni pouze jejich zmocněnci. Poškozený je ve vyrozumění upozorněn také na to, že pokud se k hlavnímu líčení nedostaví, bude se o jeho případném nároku na náhradu škody rozhodovat na podkladě jeho vlastních návrhů, jsou-li už obsaženy v trestním spise nebo pokud dojdou soudu dříve, než je v hlavním líčení přikročeno k dokazování. To je poslední možný termín, kdy se poškozený může připojit s nárokem na náhradu škody v trestním řízení.

Jste-li totiž svědkem, kterému bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda, jste v procesním postavení tzv. poškozeného.

Trestní řád vás opravňuje činit již v přípravném trestním řízení návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisu, a aniž byste nutně byli pozváni soudem k podání svědectví, máte právo se hlavního líčení u soudu prvního stupně zúčastnit. V případě, že se koná veřejné zasedání o odvolání, máte právo zúčastnit se ho a můžete se též před skončením řízení k věci vyjádřit.

Jako poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, jste oprávněni také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost tuto škodu nahradit.

Právě tento návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování.
Z vašeho návrhu musí být patrné, z jakých důvodů a v jaké výši nárok na náhradu škody uplatňujete. Se zpracováním návrhu vám mohou pomoci v poradně Bílého kruhu bezpečí, v advokátní kanceláři nebo v občanské poradně.

Je rovněž nutné upozornit i na možnost zajištění nároku poškozeného na náhradu škody podle § 47 trestního řádu. Toto zajištění na majetku obviněného se může uplatnit tehdy, je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude obviněným mařeno nebo ztěžováno (dispozice s majetkem za účelem znemožnění nebo ztížení uspokojení nároku poškozeného na tomto majetku – ukrývání majetku, jeho rozprodávání, darování příbuzným, převod na jiné osoby atp.). Existuje-li tedy důvodná obava z takového jednání obviněného, může soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného rozhodnout o takovém zajištění. V přípravném řízení o zajištění rozhoduje státní zástupce na návrh poškozeného.

Je-li tedy poškozenému známo, že je obviněný vlastníkem nemovitosti nebo má některou movitou věc umístěnu mimo místo jeho trvalého nebo jiného pobytu, uvede podle možností již v návrhu na zajištění svého nároku na náhradu škody, kde se taková věc nachází. Obviněnému se pak zakáže nakládání s takovou věcí; poškozený tak bude v mnohem lepší pozici z hlediska možnosti získání náhrady za škodu, která mu byla trestným činem způsobena.

Utajený svědek

Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že vám jako svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení vašich základních práv, můžete požádat o ochranu. Takového svědka nelze spolehlivě ochránit jiným způsobem, než že vystupuje v trestním řízení jako tzv. utajený svědek a orgány činné v trestním řízení, včetně soudu, musí učinit opatření k utajení jeho totožnosti a podoby. V takových případech bývá se svědkem předem domluven způsob a čas jeho příchodu k soudu, popřípadě bude vyslechnut za pomoci speciálních akustických zařízení, deformujících zvuk, mimo jednací síň apod.