(1) Kdo neoprávněně vnikne do obydlí jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, užije-li při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, jestliže užije při činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí a takový čin spáchá se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami.

Smyslem tohoto ustanovení trestního zákona je ochrana ústavou zaručené svobody občana na ochranu prostor, které jsou jím užívány k bydlení (viz Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod občana). Ochrana se vztahuje i na prostory užívané k bydlení krátkodobě, například hotelový pokoj, a také na všechny uzavřené nebo ohrazené prostory (příslušenství), které s užíváním obydlí přímo souvisí (například sklep, půda, garáž, zahrada). Zásahy do této svobody jsou možné jen na základě zákonného oprávnění.

Neoprávněným vniknutím je jak aktivní překonání nesouhlasu uživatele obydlí, tak i vstup do obydlí bez jeho vědomí. Ochrana se poskytuje uživateli obydlí proti vlastníkovi obydlí (například majiteli nájemního domu), pokud do bytu vnikne neoprávněně.

O zákonný znak násilí s překonáním překážky se jedná ve všech případech, kdy je odstraněna jakákoli překážka bránící neoprávněnému vniknutí do obydlí. Například odstranění sítě, jejímž vlastním účelem je zabránit vnikání hmyzu, při současně otevřeném okně obydlí, nebo usmrcení hlídacího psa.

O trestný čin se nejedná, pokud dá ke vstupu do obydlí souhlas alespoň jedna osoba, která je k tomu oprávněna.

O trestný čin Porušování domovní svobody se jedná i v případě, že byt je dočasně neobydlen, například pro poruchu topení v zimním období, dlouhodobou zahraniční cestu uživatele.

V případě rozvodu manželství se může o tento trestný čin jednat pouze tehdy, pokud před jeho spácháním došlo k úpravě režimu užívání jednotlivých prostor obydlí (například předběžným opatřením soudu, nebo smlouvou ve smyslu občanského práva) a pachatel jedná v rozporu s touto úpravou.

V případě neoprávněného vniknutí do bytu za účelem jeho následného užívání se může jednat o jiný trestný čin, a to o Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 tr. zákoníku.

V případě krádeže provedené vloupáním do obydlí se pachatel vždy v jednočinném souběhu dopustí také trestného činu Porušování domovní svobody.

Nutná obrana proti tomuto trestnému činu je v mezích ustanovení § 29 tr. zákona okolností vylučující protiprávnost.

Okolnosti související s podáním trestního oznámení - doporučení

Trestní oznámení může být podáno jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou. Neoznámení tohoto trestného činu nezakládá trestní odpovědnost toho, kdo se o věci dozvěděl.

V případě tohoto trestné činu je nejvhodnější trestní oznámení podat okamžitě na tísňovou linku Policie ČR 158, nebo nejbližšímu útvaru služby pořádkové policie, aby mohly být okamžitě zahájeny neodkladné úkony ke zjištění a zadržení pachatele a zajištěny důkazy pro trestní řízení.

Podávat trestní oznámení přímo na státním zastupitelství je odůvodněno v případě nutnosti, aby byla věc státním zástupcem dozorována již od okamžiku, kdy vyšla najevo. Státní zastupitelství věc se závaznými pokyny postoupí příslušnému policejnímu orgánu a postup policejního orgánu přezkoumává.

Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.

Procesní postavení poškozeného a škodní řízení

Ten, kdo byl trestným činem poškozen na svých právech (majetkových, morálních a jiných), nebo na jehož úkor se pachatel trestného činu bezdůvodně obohatil, stává se podle českého trestního práva jednak stranou v trestním řízení s právy vymezenými ustanoveními § 43 až § 51a trestního řádu a současně se může za vymezených podmínek na pachateli domáhat náhrady škody nemajetkové újmy, nebo vydání bezdůvodného obohacení ve škodním řízení.

Co se týká práv v trestním řízení, poškozený má právo nahlížet do spisu a činit návrhy na doplnění dokazování, může se zúčastnit hlavního líčení a sjednávání dohody o vině a trestu a veřejného zasedání, ve kterém se jedná o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu, a před skončením trestního řízení se k věci vyjádřit. Poškozený musí být o svých právech poučen orgánem činným v trestním řízení již v průběhu prvního procesního úkonu.

Pokud je poškozený v trestní věci současně svědkem, může policejní orgán v přípravném řízení odmítnout jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Poškozený se v takovém případě může domáhat toho, aby státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal. Pokud policejní orgán stanovil termín prostudování spisu obviněným, pak také poškozený má právo nahlédnout do spisu a nemůže mu být odmítnuto.

Aby soud v rozsudku ve škodním (adhezním) řízení rozhodl o tom, že odsouzený je povinen nahradit poškozenému újmu, kterou mu způsobil, musí být splněny především následující podmínky:

- poškozený nebo jeho zmocněnec podá návrh z vlastní iniciativy, a to nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení nebo při prvním jednání o dohodě o vině a trestu;
- důkazy pro jednání soudu opatřuje a předkládá poškozený;
- musí se jednat o přímou škodu v příčinné souvislosti s jednáním konkrétního pachatele (zásadně fyzické osoby) (například nelze, na rozdíl od občansko- právního řízení, nárokovat ušlý zisk);
- musí se jednat o materiální škodu na majetku nebo zdraví a musí být vyčíslena v penězích tuzemské měny (například nelze, na rozdíl od občanskoprávního řízení, nárokovat peněžitou náhradu za poškození občanské pověsti) nebo nemajetkovou újmu nebo o bezdůvodné obohacení, kterým se pachatel obohatil na úkor poškozeného.

V případě trestného činu Porušování domovní svobody vychází podání návrhu na adhezní řízení z výše způsobené škody na majetku a v případě fyzického útoku ze následku pro život nebo zdraví poškozeného.

Prevence

Preventivní opatření jsou v případě trestného činu Porušování domovní svobody v podstatě shodná jako u majetkových trestných činů (viz komentář u trestného činu krádeže vloupáním).