Podle platných právních předpisů Policie ČR v zásadě nemůže odmítnout přijetí žádného trestního oznámení.

Trestní oznámení lze podat ústně či písemně. Místem podání trestního oznámení může být policie nebo státní zastupitelství (nejlépe místně příslušné tam, kde k trestnému činu došlo). V případě písemného trestního oznámení se doporučuje odeslat oznámení doporučeně nebo si nechat potvrdit doručení na kopii oznámení u pracovníka podatelny policie nebo státního zastupitelství.

Praktická doporučení:

V praxi se stále ještě vyskytují případy, snad pro nedostatečnou právní osvětu, kdy je trestní oznámení o závažném trestném činu (násilí na dětech, znásilnění apod.) podáváno na útvaru pořádkové policie. To se většinou ukazuje jako fatální omyl.
Pro tento druh trestné činnosti existují specializované útvary kriminální služby a vyšetřování nebo specialisté kriminální služby. Případ oznámený přímo zde pak může být od počátku řešen diskrétně, kvalifikovaně, a především s ohledem na nutnost hájit oprávněné zájmy obětí závažného násilného nebo mravnostního trestného činu.
Kriminalisté a vyšetřovatelé po oznámení na případu spolupracují a věc ve vhodnou dobu předají k zahájení trestního řízení, případně k provedení dalších opatření.

Důležité upozornění:

Právo na potvrzení o tom, že jste trestní oznámení podali a právo na vyrozumění o tom, jak bylo vaše oznámení vyřízeno, vám vznikne jen tehdy, pokud o to jako oznamovatelé výslovně požádáte (např. v písemném oznámení: „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Bez tohoto výslovného požadavku nemá Policie ČR povinnost oznamovatele vyrozumět o výsledku svého šetření.

Co by mělo obsahovat trestní oznámení?

Po obsahové stránce by se měl oznamovatel trestného činu řídit souborem otázek stanovených již římským právem. Forma a obsah trestního oznámení nejsou formálně stanoveny. Doporučuje se však trestní oznámení formulovat srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé,
kdo (s uvedením přesné totožnosti a adresy),
kdy, a kterému policejnímu útvaru trestní oznámení podal.

Kdy?

Doba, kdy k události došlo (okamžik, nebo období, pokud je událostí více, chronologicky je seřadit a uvést souvislosti, dobu možno i odhadnout podle jiných souběžných událostí - politických, sportovních, kulturních včetně TV programu a pod.).

Kde?

Místo, nebo místa, kde k události došlo, případně kde trestný čin vyšel najevo nebo byl dokonán. Pokud oznamovatel nezná přesnou dislokaci (adresu), uvede jak lze místo vyhledat.

Kdo?

Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci. Pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů.

Jak?

Popis jednání všech zúčastněných osob.

Co?

Následky vyšetřované události, především škoda na zdraví a majetku, ale i další.

Čím?

Zde vyjmenovat předměty doličné, jako jsou nástroje a zbraně, ale obecně veškeré důkazy, včetně listinných.

Proč?

Motiv jednání pachatele.