Náhrada škody

Podmínky pro přiznání nároku na náhradu škody způsobené trestným činem jsou v trestním řízení následující:
 

1. Hradí se majetková  škoda, nemajetková újma a poškozený má právo požadovat po pachateli vydání bezdůvodného obohacení.
2. O návrhu na náhradu škody rozhoduje soud. Rozsah a způsob náhrady se řídí předpisy civilního hmotného práva, zejména ustanoveními občanského zákoníku a zákoníku práce.
3. Musí se jednat o nemajetkovou újmu, která byla způsobena trestným činem. Vzniklá škoda tedy musí být v příčinné souvislosti se skutkem, pro který je obviněný stíhán, přičemž naproti tomu na právním posouzení tohoto skutku nezáleží. Po pachateli má poškozený také právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení, pokud se trestným činem pachatel na jeho úkor obohatil.
4. Návrh na náhradu škody musí být vždy uplatněn v trestním řízení proti určité osobě. A soud nikdy o návrhu nerozhoduje z úřední povinnosti, což představuje výjimku z jinak platné zásady oficiality.
5. Návrh na náhradu škody je třeba uplatnit řádně a včas, tj.nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení nebo v rámci prvního jednání o dohodě o vině a trestu, v návrhu musí být uvedeny údaje, z nichž je patrný důvod a alespoň minimální výše nároku na náhradu škody.
6. O nároku nesmí být již rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení.
7. Osobou oprávněnou k náhradě majetkové škody je pouze osoba s právní subjektivitou.

SOUD

rozhodnutí o náhradě škody

• rozsudkem dle § 121 písm. a),
• případně trestním příkazem dle § 314f odst.1 písm. e) tr.řádu,

• vysloví povinnost obžalovanému nahradit poškozenému škodu způsobenou trestným činem (dle ustanovení § 228 odst.1 tr.řádu)
• nebo poškozeného odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem (dle ustanovení § 229 tr.řádu)

Rozsudek

• Přiznanou částku v rámci výroku o náhradě škody lze úspěšně proti obviněnému uplatnit teprve tehdy, když se trestní rozsudek, který výrok o náhradě škody obsahuje, stane pravomocným a současně vykonatelným tj. exekučním titulem.
• Poškozený má možnost požadovat uhrazení škody na odsouzeném ihned a pokud tento svojí povinnost nesplní, poškozený může dát podnět k zahájení exekučního řízení. Příslušný návrh musí adresovat nebo učinit ústně do protokolu u exekučního oddělení toho soudu, který ve věci rozhodl v I.stupni.

Občansko právní řízení

• Zprostí-i soud obžalovaného obžaloby, odkáže poškozeného na řízení občanskoprávní vždy. Poškozený má právo podat proti té části rozsudku, která se týká náhrady škody odvolání. Nemá právo odvoláním napadat výrok o vině a trestu.
• Občansko právní řízení, na které je poškozený zpravidla se svými nároky odkázán, je ovládáno zcela jinými zásadami než trestní řízení. Význam má především zásada rovného postavení účastníků (tedy poškozeného a toho, kdo škodu způsobil - pachatele) a zásada dispozitivnosti. Následkem toho že soud projednává a hodnotí pouze návrhy a důkazy předložené účastníky, sám z vlastní iniciativy, na rozdíl od trestního řízení, nejedná a důkazy neopatřuje. Důkazní břemeno leží na poškozeném, on sám musí dokazovat, že mu byla způsobena škoda v určité výši a že ji způsobil pachatel. V praxi je například neřešitelným problémem pro poškozeného již samo zjišťování momentálního bydliště a pracoviště pachatele, což je nezbytnou podmínkou pro vedení řízení.
• Nový občanský zákoník s účinností od 1.1.2014 upravuje mnohé nároky v oblasti náhrady škody nově. Poradci Bílého kruhu bezpečí vám poradí v rámci osobní konzultace.

Trestní spis sám, případně úředně ověřená část trestního spisu, mohou sloužit jako listinné důkazy v občanskoprávním řízení k náhradě škody.