Zmocněnec

Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny poučit vás jako poškozeného o vašich právech a poskytnout vám plnou možnost k jejich uplatnění. Jedním z těchto práv je právo nechat zastupovat tzv. zmocněncem.

Zmocněncem může být zásadně každá osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena. Takže nejen advokát, ale kterýkoliv příbuzný či známý, zmocněncem může být i právnická osoba.

Zmocněnec je oprávněn za vás:

• činit na policii nebo u soudu návrhy,
• podávat žádosti či opravné prostředky, 
• zúčastnit všech procesních úkonů, kterých se můžete zúčastnit vy jako poškozený.

Má zkrátka stejná práva jako poškozený, ale nemůže za vás podat svědeckou výpověď.

Jak si můžete zmocněnce zvolit?

Trestní řád nestanoví žádná přísná, a dokonce ani příliš přesná pravidla, jakou formou si můžete zmocněnce zvolit.

Učinit tak můžete již ve chvíli, kdy jdete trestný čin oznámit nebo kdykoliv v průběhu trestního řízení. Napíšete příslušnému útvaru policie nebo konkrétnímu soudu, že vás ta a ta osoba (včetně její adresy, data narození, popřípadě dalších údajů, potřebných k její identifikaci), bude nadále zastupovat v trestním řízení jako zmocněnec. Anebo s tím člověkem přijdete rovnou na policii nebo k soudu a policistovi nebo předsedovi senátu či samosoudci tuto okolnost sdělíte a on ji podchytí do vyšetřovacího spisu nebo v protokolu o hlavním líčení.

Pokud si zvolíte jako svého zmocněnce advokáta, což je také možné (a leckdy to je nejvhodnější), ten si se všemi formálními náležitostmi poradí sám. Stejně jako kterákoliv jiná osoba, alespoň částečně znalá procesních otázek práva trestního, ale i kupříkladu občanského či správního. S advokátem předem uzavřete písemnou smlouvu o zastupování a jeho odměně. Podobnou dohodu můžete uzavřít i s kteroukoliv jinou osobou, která vás bude jako zmocněnec v trestním řízení zastupovat, ale ta vám může pochopitelně poskytnout tuto službu a pomoc i bezplatně.

Kdo uhradí odměnu zmocněnci?
Podle současné právní úpravy platí, že byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán odsuzujícím trestním rozsudkem nárok na náhradu škody, je odsouzený povinen nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněncem.
Navíc soud může podle okolností případu rozhodnout na návrh poškozeného, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení, a to i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody ani zčásti.

V praxi je však následné vymáhání podobných nároků vůči odsouzenému velice obtížné, nezřídka dokonce beznadějné. Zatímco odměnu zmocněnci je třeba zpravidla zaplatit předem, respektive ještě před pravomocným odsouzením obviněného. Advokátovi musíte zaplatit vždy.

Poškozenému může za určitých okolností vzniknout nárok na bezplatnou pomoc zmocněnce, jehož služby v takovém případě hradí stát. Jedná se o situace 

• kdy poškozený uplatňuje nárok na náhradu škody, k čemuž pomoc zmocněnce potřebuje a doloží nedostatek finančních prostředků. Nesplní-li poškozený podmínky pro bezplatné přidělení zmocněnce, může soud ozhodnout o přidělení zmocněnce za sníženou odměnu.
• poškozenému byla způsobena úmyslným trestným činem těžká újma na zdraví a doloží nedostatek finančních prostředků. I v tomto případě může soud rozhodnout o přidělení zmocněnce za sníženou odměnu.
• poškozený  je zvlášť zranitelnou obětí, nebo pozůstalým po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt, 
• poškozeným je dítě mladší 18ti let, pokud se nejedná o trestný čin zanedbání povinné výživy.